Ahoj, Pájo jaké jsou tvé pocity? Nejprve vyhrát Divizi s nejmladším týmem a následně postoupit přes baráž do Národní ligy, to je pořádný úspěch.

Ahoj, pořád to nějak vstřebávám. Je to největší úspěch, na který jsme v Přerově kdy dosáhli. Byla to strašně dlouhá cesta. Nebylo to jenom o letošní sezoně, ale o celém tom procesu, koncepci a nějaké vizi, kterou jsme si před několika lety nastavili. Cíl jsme splnili, dovolím si říct, možná až předčasně. Postoupili jsme do třetí nejvyšší soutěže s týmem, který má věkový průměr necelých 20 let a 95% hráčů jsou naši odchovanci. To je věc, která mě na tom těší a dojímá nejvíce. Vrbis by byl hrdej.

Společně s Radimem Dvořákem jste nejstarší hráči v týmu. Dá se říct, že jste toho u A-týmu zažili hodně. Čekal bys, že se po těch letech někdy ještě takového úspěchu dočkáte?

Ne, že čekal, věřil jsem v to. S “Bořkem” jsme začínali u Áčka společně. Já to stihl jenom o sezonu dříve, v roce 2009, protože jsem měl trošku větší talent než on (smích). My jsme v té době měli v A-týmu silný tým, ale nedařilo se nám postoupit. Končili jsme furt těsně pod vrcholem, jednou druzí (postupoval jeden tým), pak třetí (postupovali dva týmy) a když se nám nakonec sezona moc nevyvedla a tvořila se nově Divize, postupovalo do Národní ligy sedm týmů a my skončili osmí. Bylo to hodně demotivující, někteří hráči toho měli plné zuby, nebyla pak už moc motivace. Navíc A-tým jsme neměli moc čím doplňovat, dorostenci a junioři nebyli zrovna talentovaní. Věděl jsem však jednu věc - pokud má někdo tu vyšší ligu vybojovat, tak to mají být kluci kolem ročníku 2002 - 2004, kteří měli velký potenciál a bylo jich opravdu hodně.  K tomu  doplněni o starší jednotlivce, kteří ve svém ročníku vyčnívali - Braunič, Ševa, Adam Budník, či Martin Kubalík. Cíl byl jasný. Udržet divizi a být trpěliví, něž nám ti hráči dorostou. 

Většina kluků, kteří letos nastupovali za A-tým, jsou jedni z těch prvních, kteří prošli kompletně mládežnickými kategoriemi. Věřil jsi v to, že se to povede právě těmto klukům v defacto jejich první sezóně? 

Popravdě věřil, ale nevěřil, že to bude tak brzy :)). Když jsme s Šufem před sezonou dělali na soustředění pohovory s hráči, tak necelá půlka týmu odpověděla, že chce postoupit a pár kluků, že chce vyhrát Divizi. Tomu jsem se trošku smál. Pamatuji, že první místo řekl určitě Franta Šamořil, který neměl v mužích odehranou jedinou minutu a to jsem si klepal na čelo a říkal si. Mladý kluk, je dobře, že má takové sebevědomí, ale tady střílí brokovnicí do lesa. Tímto se Frantovi omlouvám, spletl jsem se :)

Tipoval jsi před sezónou, že se postoupí? A navíc zvítězí v Divizi?

Možná se kluci na mě budou zlobit, ale nevěřil jsem tomu, že vyhrajeme celou ligu. V lize byli při pohledu na soupisky zkušenější týmy. My jsme měli za cíl se pokusit postoupit do play-up do dvou let. Vždyť jsme měli dvě lajny poskládané z juniorů. Netlačili jsme na pilu. Některé týmy si stanovují před sezonou velké cíle, všude troubí, jak jediný cíl je jedině postup. Ale mě to připadá, že je to jenom zbytečný tlak na hráče a pak na konci sezony jsou zklamání, protože se nedostanou ani do play-up. Hlavně my máme Šufa, to je náš přerovský Pazdera (smích), který jestli nevyhraje Sportovce roku v Přerově za nejlepšího trenéra, tak asi začnu hrát pólo. Pak máme skvělé vedení Michala Majera a Ďopana, kteří nastavili týmu letos skvělé podmínky. 

Sám jsi několikrát nastoupil do branky a pomohl týmu k úspěchu, především v barážové sérii s Horní Suchou. Mohou se na tebe fanoušci těšit i v příští sezóně? 

Letos mě to strašně bavilo. Viděl jsem, že kluci makají. Měli jsme super přípravu, nejlepší co jsem za těch 13 let u mužů zažil. Navíc se nám podařil start do soutěže. Bohužel, v listopadu jsem si v zápase s Olomoucí v první třetině urval meniskus, zápas sice vítězně dochytal, ale čekala mě téměř čtyřměsíční pauza. Přemýšlel jsem, jestli jít na operaci už na konci roku, nebo to nechat až na jaro. S Šufem jsme se bavili, i s ohledem na probíhající sezonu, že kdyby se Vaškovi taky něco stalo, tak máme pro potenciální play-up problém. Takže jsem půlku zimy jezdil na kole, cvičil, nohu rozhýbal a i když jsem měl nahnáno, nastoupil jsem do baráže. Byla to jediná zkušenost, kterou jsem ještě v kariéře nezažil a strašně jsem si to užil. Bohužel, koleno není úplně v pořádku, navíc trávím hodně času trénováním a nejsem pořádně doma, na což doplácí moje rodina. Říká se, nikdy neříkej nikdy, ale letošní sezona byla asi poslední. Pokud, však budou kluci hořet na postu gólmana, budu vždycky připraven pomoct. Přepnu na takový režim Michala Ďopana :))))

Jak se bude letos A-tým připravovat na třetí nejvyšší soutěž?

Náš zapálený kondiční trenér Filda Brauner je už nažhavený na letní přípravu, takže kluci pojedou určitě bomby. Popravdě, letošní Národní liga bude o hodně kvalitnější, vždyť tam spadly tři týmy z první ligy. Nesmíme nic podcenit a určitě se dobře připravíme, ať už venku, v hale či na našem oblíbeném soustředění v Rožnově. 

Máš nějaký vzkaz mladým hráčům, kteří jsou momentálně třeba v mladších žácích?

Všichni hráči, kteří dosáhli na letošní úspěch v mužích, tak v mládeži nikdy nic velkého nevyhráli. Nikdy neskončili první ve svých ligách, nikdy nevyhráli velký turnaj. Popravdě, moc to neznamená. Moc lidí ani bývalých hráčů jim nevěřilo a že těch kritiků a trenérů na tribuně bylo :)). Oni šli však trpělivou a pokornou cestou. Za  jejich výsledkem, však stojí jedna důležitá věc a to je skvělá parta a vztah ke klubu, který je vychoval. Není to jenom florbal, ale i čas, který jako tým spolem trávíte i mimo hřiště. Makejte, navzájem se podporujte a jednoho dne bude místo v naší klubové výkladní skříni - A-týmu taky vaše. Nebo se na Vás budeme dívat v televizi, jak řádíte v extralize, či nároďáku a říkat si, tento kluk, či holka jsou naši hráči z Přerova. 

Chtěl bys na závěr vzkázat něco fanouškům? 

Máme nejlepší fanoušky v lize. Kulisa, před kterou jsme hráli téměř celou sezónu, taková tu nikdy nebyla. Za A-tým Vám moc děkujeme, moc si toho vážíme a věříme, že nás budete stejným způsobem podporovat i v příští sezoně v Národní lize. 

Díky za rozhovor, ať se daří!