Blog přerovského florbalisty: Petr Malina

Petr Malina, dlouholetý hráč přerovského kádru, kapitán mužů A a v neposlední řadě také sportovní analytik. Petr se snaží zhodnotit dosavadní průběh sezóny mužů A, také se dozvíme něco o jeho sportovních analýzách a sdělí nám také jak se mu líbí v Keni, kterou mnohokrát navštívil.


Ahoj Peťo, pověz nám, jak ses dostal k florbalu?

Ahoj, florbal mě ve škole vždycky bavil a myslím, že v roce 2003 jsem potkal na bazéně Kaďu, a ten mi říkal, ať dojdu na Sokolovnu. Tam mě Jarda Kubáč umístil na pozici obránce a od té doby hraju v Přerově.

 
Jak hodnotíš průběh letošní sezóny mužů A?

Pozitivně. V posledních letech mi jde o společný vývoj celého týmu. Baví mě vidět, že přenášíme věci z tréninku do zápasů a věřím, že jsme na správné cestě. Věřím, že naše výsledky se budou lepšit měsíc od měsíce, rok od roku.

V současné době jste na 10. příčce v tabulce, kde je podle tebe kámen úrazu, co je potřeba zlepšit?

Chybí kvalita provedení akcí, zejména do útoku.

Jsi kapitán A-týmu mužů. Co pro tebe tato funkce znamená?

Smysl vidím v tom, snažit se být otevřený všem hráčům a tvořit nějaké prostřední mezi hráči a trenéry. Kromě toho, spíše než dlouhými proslovy chci být významný kvalitní hrou a dodržování určitých hodnot.

Nedávno ses vrátil z Keni i se svojí ženou. Jak se ti líbí v exotické zemi?

Tady tě opravím, není to moje žena, zatím přítelkyně. Keňa mě učí vážit si věci, které tady máme a bereme jako samozřejmost. Zároveň mě učí respektu, vzájemným vztahům mezi kamarády a taky mezi rodinou.

Několikátým rokem pracuješ jako sportovní analytik v hokeji a florbale, řekni nám o tom něco.

V roce 2014 jsem se rozhodl zabývat se svou vášní. Nechal jsem tehdejší práce, jako malého mě vždy bavil sport a čísla, a tak jsem skočil do neznámého. Práce mě pořád hodně baví, cítím, že žiju svůj sen. Všem doporučuji vydat se za svou vášní, ať to stojí, co to stojí.

Tvůj úspěch s analýzami měl i mezinárodní dosah, byl jsi v Kanadě, kde jsi měl přednášku ve Vancouver Canucks.

To byla spíše náhoda. Život ale o náhodách tak úplně není, takže tak trošku naproti tomu musíte jít. Pomohli mi kamarádi, má drzost a nečekaná příležitost. Ani nevím jak a už jsem měl prezentaci mezi analytiky co zajímá NHL.

Hrál jsi někdy za jiný tým než ten přerovský? Proč?

V lize nikdy. Byly časy, když jsem na studii v Praze uvažoval o zkoušce vyšší ligy. Nakonec zvítězil strach a místo Tatranu jsem se vrátil na Sokolovnu. Všechno má svoje pro a proti. Být víc než 15 let v Přerově a zažít různé etapy zdejšího florbalu přináší neopakovatelné věci.

Jaké jsou tvé florbalové cíle?

Mým cílem je vidět na spoluhráčích, že se zlepšují a že je florbal baví. Skrz to se sám učím od nich a sdílíme společnou zábavu. Vždyť o to by mělo jít a druhé ke štěstí potřebujeme.

Je něco co bys chtěl našim čtenářům vzkázat?

Dovol mi jen všem popřát, ať následují své sny. Často nás ovládá strach, který v životě ale není důležitý. Tak se bavme a spolu vytvářejme hezké zážitky.

Díky za rozhovor.

MILUJEME FLORBAL, BOJUJEME ZA PŘEROV!