Starší žáci si na body nesáhli

Mrazivé ráno, šestadvacátý leden, odcestovala skupinka starších žáků do Olomouce. V první řadě bych rád poděkoval všem, kteří si účast v prvním utkání zařídili i přes to, že měli jet na lyže se školou, nebo rodinou, měli jiné utkání své kategorie, byli nemocní či si opravili známky ve škole. To ještě nikdo netušil, co se na nás chystá...

FBC Přerov 0:9 FBC Olomouc A

Je tady první utkání dne. Všichni vědí, že to bude velice těžké utkání, ale hráči šli do utkání sebevědomě i bez účasti kapitána Šamořila, který nám fandil ze své postele. (Fano, brzy se uzdrav) Jasné instrukce si hráči s trenéry řekli, vysvětlili, teď už je to jen o tom, zda utkání zvládneme. Věřili jsme si, v přátelském utkání jsme s Olomouci remizovali 4:4. První třetina byla z naší strany do obrany dobře zahraná. Bohužel jsme však nezblokovali střelu Jelínka, který poslal Olomouc do vedení. Zbytečný faul Řezníčka nás bohužel poslal do oslabení, kde Hrubča naivním napadáním v rohu propadl a tím uvolnil prostor před bránou, kde Kvapil neměl problém zakončit. Druhé dějství probíhalo stylem: ono se to nějak samo uběhá, ono se to nějak samo zblokuje, ono se ty góly nějak sami dají. A ono se to samo neudělalo. :-) Do karet soupeře taky hrála fyzická připravenost našich starších žáků. Olomoučtí byli ve všech soubojích lepší, u míčku vždy první a "brejkové" situace jsme hasit nedokázali. Navíc při hře pod tlakem jsme ztratili vše, co se dalo. Není pak divu, že po druhé třetině svítil stav utkání 0:7! Třetí část jsme chtěli dohrát alespoň remízou. Nepovedlo se. Hned v úvodu si šel zchladit hlavu na dvě minuty Jonáš Pavliš, což dokázala Olomouc využít po 44 vteřinách. O dvě a půl minuty později se nám povedlo inkasovat znovu. Nedůraz před brankou a nedůraz v blokování střel nás stálo utkání v poměru 0:9.

PS: Vzpomínám na sezónu dva roky zpět, kdy tyto ročníky byly v mladších žácích, kde se hrálo 5 na 5 turnajově. Olomouc měla navíc velkého pomocníka - Petra Sovu, který byl na hřišti jednoznačně nejlepším hráčem. I přes to, že měla Olomouc nejtalentovanějšího hráče kraje ve svém družstvu, Olomouc nás ani jednou neporazila... Bohužel, hřiště je větší a na velkém hřišti nám bohužel nepostačí šikovné ruce. Potřebujeme být hlavně fyzicky připraveni. Pokud hráči nebudou přemýšlet o své životosprávě a budou obědvat Toffifee s Pepsi Colou, nikdy z nich úspěšní florbalisté nebudou... Hřiště se v dorostencích ještě zvětší...

FBC Přerov 1:2 SK K2 Prostějov

Druhé utkání nám nabídlo podívanou proti Prostějovu, kdy se trenéři obou družstev dohodli, že si kluci odmakají zápas sami, a hlavně, jako jeden tým. Zápas proti vyrovnanému soupeři nám připravil ideální podmínky k tomuto rozhodnutí. V utkání proti slabému soupeři by z toho měli kluci srandu, na zápas se nesoustředili. Pokud by zase hráli proti soupeři silnějšímu, věřím, že potřebují oporu za svými zády, která je v nejhorším podrží. Druhý aspekt na hřišti hráli rozhodčí, kteří, bohužel, pískali poprvé kategorii starších žáků. Osm vyloučení na straně Přerova (z toho 6 za sekání, že by fyzická připravenost?), dvě vyloučení na straně Prostějova. Podle mého názoru to mělo být alespoň patnáct vyloučení na straně Přerova (většina za sekání či blokování hole), pět na straně Prostějova. Zápas otevřel soupeř, který se prosadil až v desáté minutě. Odpověď přišla hned v úvodu druhého dějství. Jonáš Pavliš srovnává. Zápas se bohužel nesl v amatérském podání sudí, což se bohužel u začínajících rozhodčích musí částečně tolerovat a nesnažit se jím tuto činnost znechutit hned při první sezóně. Prostějov se dokázal prosadit ještě jednou a strhl výhru 2:1 na svou stranu. Přerov tak končí bez bodu. Když jsem se v jedné ze sporných situacích rozhodl jít za sudím, který v bouřlivé atmosféře našich rodičů vylučoval, zvedl jsem se, udělal jsem tři kroky, tribuna tleskala rozhodčím a ironicky bučela, podíval jsem se na začínajícího rozhodčího a viděl jsem mladého kluka, kterému se klepali ruce a div se z tlaku rodičů nerozbrečel. Otočil jsem se, řekl si, že kdybych za ním šel a ještě s ním diskutoval, asi by to nezvládl. I přes to všechno si myslím, že bychom se měli raději soustředit na realitu našich hráčů, která je taková, že dáme jednu branku za 72 minut hry. Důvody, proč tomu tak je, jsem zmiňoval v komentáři k prvnímu utkání...  

Autor článku: Daniel Šmehlík

MILUJEME FLORBAL, BOJUJEME ZA PŘEROV!