Ligová sezóna se přehoupla do své druhé poloviny, našim mládežnickým týmům se nadmíru daří.

Sezóna je v plném proudu a je na čase se opět podívat za výkony mladších kategorií od minipřípravky po mladší žáky.
Kategorie minipřípravky odehrála od začátku sezóny tři turnaje, kde na každém turnaji startovaly hned dva naše týmy. Co se týče ligy minipřípravek, patří náš klub k nejaktivnějším a věříme, že se ještě alespoň dvou turnajů zúčastníme. Děti se na turnaje velmi těší a my jsme moc rádi, že tato liga pro ty nejmenší děti vznikla, jelikož to není, jako v předchozích letech jenom o trénincích, ale právě i o těch emocích a radostech z gólů na těchto tunajích.
Přípravka je co se týče turnajů lehce aktivnější než jejich mladší kolegové. Celkem jsme cestovali na pět turnajů, kde všechny děti zažívají jak vítězné, tak i porážkové emoce, které však ke sportu patří. Z pohledu trenérů jsme s výkony hráčů spokojeni. Vždy také záleží, v jakém počtu na turnaj odcestujeme a jak se na turnaje poskládáme. Co je ale hlavní, u dětí v každém zápase vidíme bojovnost, zápal a radost ze hry. U starších přípravkářů vidíme už i pohledné akce, kde děti pochopily, že se v zápase mohou spolehnout i na své spoluhráče. Turnaje nám ukazují, že děti dělají velké pokroky a že jejich tréninková píle přináší výsledky.
Celkem sedm turnajů má od začátku sezóny za sebou kategorie elévů, kde se stejně jako u kategorie přípravky hraje na dvou hřištích. Kluci i holky se na turnajích prezentují obstojně, určitě nezahálíme. Každý turnaj nám ukazuje, jak silné, tak i slabé stránky. Samozřejmě furt je na čem pracovat. Některé situace můžeme řešit jinak, hlavně s větším přehledem a týmovostí a s lepším čtení hry. S tím však musíme u u této věkové kategorie počítat. Třešničkou na dortu byl Vánoční turnaj v Hodoníně, kam se vydal náš starší tým, který v konkurenci týmů převážně z jižní Moravy a Slovenska získal v konkurenci 16 týmů krásné 3.místo.
Od posledního článku odehráli mladší žáci celkem deset zápasů. Kromě zápasů s Vítkovicemi a Ostravou, které patří v lize k “the best” by jsme zápasy mohli označit za přetahovanou. Výsledky jsou velmi těsné a i když v daném zápase vyhrajeme, či prohrajeme, vždy se jedná o velmi vyrovnanou partii, což je na druhou stranu pro nás jenom dobře. Jsou zápasy, které se nám podaří, kdy hrajeme dobře na míčku, opíráme se o týmovou spolupráci, hrajeme s míčkem rychle o florbalky a vytváříme si gólové šance. Pak máme zápasy, kde se necháme strhnout hrou, začneme přidržovat míček, čímž se dostáváme zbytečně pod tlak a z toho pak plynou indivuální chyby. Kde máme však velké rezervy je naše koncovka, ale to snad musí vnímat i naprosto nezaujatý, či nepolíbený člověk florbalem. V zápasech, kde máme více ze hry, a které bychom měli dotáhnout s přehledem do vítězného konce, dostáváme soupeře do zápasu hlavně naší neschopností trefit někdy i nemožné :)))....Pokud si však vzpomeneme, jak vypadala naše hra na začátku sezóny na Moravian Cupu a teď, je v naší hře vidět progres a větší zkušenost s hrou na velkém hřišti. Budeme dál makat na trénincích a hlavně musíme zůstat zdraví, protože není nás úplně moc a každá absence na turnaji je hodně znát.