Z těchto zápasů vyšli kluci hned pětkrát vítězně, kdy si postupně poradili dvakrát s Olomoucí, Mohelnicí, Ostravou Salibandy a Šumperkem. Jediný soupeř, který byl nad jejich síly byl letos nadupaný Třinec. Ale postupně. 

Na domácím turnaji jsme se utkali s Olomoucí, která jakožto v obou našich vzájemných zápasech hraje více na míčku. Naopak náš mladý tým se prezentoval slušnou defenzivou a trestal z protiútoků, či s nacvičených standartek, což nás dovedlo k výhře 4:2. 

Proti Salibandy Ostrava, který letos ještě nezískal jediný bod jsme se dívali až moc na tabulku a odhodlaného soupeře těžce podcenili. Nakonec z toho byla utrpená výhra, která nikoho z přítomných v hale moc nepotěšila - 6:4.

Na turnaj do Třince jsme z důvodu marodky odcestovali hned s šesticí mladších žáků. V prvním zápase nás čekal Šumperk. Do zápasu jsme vlěteli jako uragán, hráli skvěle na míčku, měli dobrý pohyb, akorát tomu chybělo více branek. I když jsme ve druhém dějství hodně polevili a Šumperk začal z protiútoků zatápět, ve třetí třetině jsme našli to správné střelivo a zápas dovedli do vítězného konce  - 7:1. 

S Mohelnicí jsme měli opět dobrou první třetinu. Dva rychlé góly a byli jsme na koni. Mohelnice se ale od druhé třetiny začala herně zvedat, nakonec z toho byla vyrovnaná partie do posledních minut, kdy nám pomohla přesilovka na konci zápasu a zápas jsme dotlačili do ubojovaného vítězství - 5:3.

V Berouně, kde nás čekal Třinec a Olomouc to bylo hodně o morálu. Třinec byl jasný favorit, prohrál v sezóně pouze s prvním Torpédem a při pohledu na obě soupisky to bylo vypadalo spíše na zápas dvou věkových kategorií proti sobě. Kluci nedali ale svoji kůži lacino. Po první dvě třetiny jsme byli Třinci vyrovnaným a houževnatým soupeřem a asi málokdo by čekal, že bude na tabuli svítit skóre 1:2. Na začátku třetí části jsme dokonce vyrovnali a měli na florbalce i další gól. Třinec však ukázal svoji kvalitu a dvěma rychlými góly nás zchladil jak Mrazík Nastěnku. Poté se náš soupěř herně uklidnil, naše hra šla po těch rychle slepených brankách do kytek a začali jsme na hřišti bláznit, kupit chyby a odešli jsme i fyzicky. Nakonec z toho bylo strašlivé skóre 2:10, avšak ze zápasu jsme šli se vztyčenou hlavou, kde jsme jasnému favoritovi dvě třetiny vzdorovali. 

Hrát na dvě lajny, dva zápasy po sobě, ještě proti takto kvalitním soupeřům. Myslím, že hráči zaslouží respekt, jak se s tím popasovali. Zápas s Třincem nás stál hodně sil a tak proti Olomouci nebyl čas na hrdinství. Cílem bylo soupeři hru co nejvíc znepřijemnit a to hlavně v našem obranném pásmu. Na druhé straně si nehrát na švédský narodák a tlačit míček na bránu. To, co od našich lídrů očekáváme, se projevilo v tomto zápase. Za zády skvělý Něměc, vepředu to dvakrát trefil v první části Hanák a pak už to bylo jenom o morále, bojovnosti, obětavosti.  Olomouc byla v zápase více na míčku, florbalovější. My jsme hráli dobře do obrany, tak i takticky a navíc s Vildou v brance dotáhli zápas do vítězného konce - 3:1. 

Kluci zatím hrají až nad rámec svých možností a zaslouží velkou pochvalu s jakou houževnatostí a bojovností hrají téměř každý zápas. V sestavě máme hodně mladších žáků, pro které nejsou zápasy vůbec jednoduché. Hrají proti soupeřům, kteří jsou věkem, výškou, nebo florbalové stránce zdatnější, ale i tak se nebojí a snaží se za každou cenu týmu pomoct.