Sezóna 2023/2024 byla pro naše týmové příznivce plná vzrušení, naděje a boje o úspěch. S postupem do základní části jsme započali s ambicí ukázat svou sílu a odhodlání na hřišti. Naše úsilí nás dovedlo až na vrchol, kdy jsme se umístili na prvním místě v základní části soutěže.
Předsezonní cíl splněn. Konec základní části se juniorům vyvedl, když zvládli porazit všechny své soupeře, čím si došli nejen pro postup na Final four, ale pro celkové prvenství ve 2.lize juniorů.
Kategorie elévů odehrála od posledního článku hned čtyři turnaje, když se ukázala dvakrát v Litovli, jednou na domácím turnaji v Přerově a v Prostějově.
Starší žáci B odehráli od začátku roku celkem 8 utkání. O jediný bod jim unikla nadstavbová část o vítěze a čeká je tak turnaj o umístění, který se odehraje 4.5. v Prostějově.
Je to tak! To, co by před začátkem sezóny netipoval ani největší optimista, se stalo skutečností! Cílem týmu bylo umístění do pátého místa, boj o play-up. Avšak přerovští muži došli krok po kroku až k vítězství Divize E! Děkujeme všem fanouškům za podporu, teď Vás budeme potřebovat ještě víc! Muže totiž čeká play-up, ve kterém budou bojovat o postup do Národní ligy.
V polovině sezóny (jak jste se dočetli v tomto článku) se muži nacházeli kolem pátého místa, ale atakovali i vyšší příčky. Během druhé poloviny sezóny je čekaly velmi těžké zápasy. A to především s Orlovou, Zlínem, Olomoucí, dvakrát s Šumperkem a navíc s nevyzpytatelným Krnovem. K týmu se připojily dvě posily, a to na přestup Lukáš Chuděj z Uničova a na střídavé starty vypomohl, kvůli zranění brankáře Pavla Ceha, Matěj Faltus z Bulldogs Brno.
Na druhou polovinu sezóny, tedy rok 2022 se muži pečlivě připravovali. Vánoční svátky totiž kromě času stráveného s rodinou a blízkými, trávili také množstvím tréninků, kvůli kterým dojížděli i do Lipníka nad Bečvou. Nový rok navíc započali také kondiční přípravou a kompenzačními cvičeními.
První zápas roku odehráli muži na domácí palubovce s Orlovou, jedním z nejlepších týmů ligy. Velmi důležitý zápas, od kterého se odrazili do následujících zápasů. Výhra 8:5 dodala potřebnou energii, motivaci a naději. Následující víkend muže čekalo obtížné utkání se Zlínem, na který naši muži nemají zrovna kladné vzpomínky, obzvláště na zápasy na palubovce Zlína. Tento zápas byl pro muže důležitý, pro Martina Filku speciální. Ten totiž sezónu začal v Přerově, ale vzhledem k malému hernímu vytížení sáhl po hostování právě v rodném Zlíně. Další výhra! A to pořádná… 12:4. Následovala dvoutýdenní pauza, po které se muži doma utkali se sestupujícími Domaslavicemi, 17:5.
První únorový pátek čekal muže zápas s dlouholetým lídrem Divize, tedy s Asperem Šumperk. Týmem, který několik let bojuje o postup, naposledy jim to zmařil Covid. Velké utkání. Úroveň Národní ligy a těsná prohra Přerova 3:2. Každopádně Přerov si z tohoto zápasu vzal jen to pozitivní, a to jak dokázal hrát s takovým týmem. V neděli muži odjeli do Čeladné, odehrát zápas s Frenštátem. V utkání se sestupujícím celkem měli muži pouze dva cíle, a to nezranit se a vyhrát za tři body. Druhý cíl splnili, ten první už tolik ne. Hned tři hráči se zranili, naštěstí se však nejednalo o nic vážného a již během týdne se všichni zapojili do tréninku. Další zápas? Opět Šumperk! A to hned ve čtvrtek. Tentokrát už muži chtěli za každou cenu vyhrát, věděli, že tento zápas by mohl být klíčový i v boji o play-upl. Velký zápas plný emocí (jak vystihuje video na našem YouTube kanále). Neskutečná podpora fanoušků dotlačila naše muže ke splnění cíle. Nutno podotknout, že i s kapkou štěstí v podobě vlastní branky Šumperka. Další utkání mělo být pro muže derby s Olomoucí, ve kterém chtěli muži využít euforie z výhry nad Šumperkem, avšak Olomouc zápas odložila.
Muži si tak užili volný víkend. Ve čtvrtek odcestovali do Uničova, kde i po bezbrankové první třetině nakonec zvítězili 8:3. V pátek si muži dali volno a v neděli hurá na Olomouc. Opět skvělá podpora fanoušků, opět velký zápas. Muži porazili ambiciózní tým Olomouce 4:3. Tím Olomouc přišla o šanci na play-up, muži se tím přiblížili bojům o první místo. Poslední hrací víkend se utkali venku i doma s Krnovem, který v minulých ročnících také patřil k nejlepším týmům. Avšak i z těchto zápasů odešel Přerov jako vítěz. Díky tomu a již výše zmíněnému vzájemnému zápasu se Šumperkem skončil FBC Přerov na prvním místě tabulky Divize E.
Znamená pro mě to, že jsme si ověřili, že poctivá práce slaví úspěch. Z emotivnějšího pohledu je to dlouho vzývaný návrat florbalu v Přerově ke svým úspěšným létům.
K hodnocení. Plánem byl boj o play-up, nakonec je z toho první místo tabulky, tedy hodnocení je hodně pozitivní. Dva momenty ze sezóny vyberu. Nejdřív výhra v Olomouci s oslabenou sestavou, která nám dodala sebevědomí a potom příprava po prohře v Třinci. V té jsme zavítali na trénink do Vítkovic a obratem angažovali Brauniče, který nám pomáhá s fyzickou přípravou. K tomu kluci chodí na kompenzační cvičení s Leňou.
To neznamená, že problémy nebyly a nejsou. Ale jsme k sobě všichni upřímní. To začíná od našeho vedení, se kterým máme skvělou komunikaci. Komunikaci řadíme i v týmu strašně vysoko. Bavíme se spolu pravidelně, každý v týmu má stejnou možnost se k čemukoliv vyjádřit. Postupem sezóny cítím, že ty individuální pocity se mění na týmové cíle a do našich niter se vrývá společný oheň a motivace postoupit. Všechny součástky našeho stroje tak šlapou naplno a soupeři to cítí. Teď máme před sebou tvrdé boje, věřím, že nakonec uspějeme.
Myslím, že za reformou stálo více lidí, například Dan Šmehlík, Pavel Hausner a celé vedení Michalové Majer a Ďopan, kteří nám ty podmínky k reformě umožnili. Když byla většina momentálních hráčů A-týmu v elévech a mladších žácích, tak měli obrovský potenciál. Už v té době jsme měli za cíl, pomalu jsme se modlili, aby většina z nich vydržela až do mužů, což se nám při pohledu na momentální sestavu mužů povedlo. Kluci mají už od mládežnických kategorií skvělou partu, která byla v průběhu sezón doplněna o hráče, kteří u nás začali v pozdějším věku. Ano, ne vždy bylo vše růžové. Naši vizi chtělo pár klubů nabourat, které kroužily kolem našich kluků jak supi nad zdechlinou (smích).. Přerovské srdce jim ale přikázalo zůstat, nikde jinde se na pevno neusadit a výsledek máme před sebou. Když jsme vyhráli poslední zápas proti Krnovu, trošku to na mě emočně dolehlo. Dostat se až tam, kde jsme teď a kam jsme toužili se už kdysi dávno dostat, nás stálo strašně moc práce, nervů a sil. Byla to obrovsky dlouhá cesta, kterou jsme museli ujít.. Neumíš si ani představit, co se ve mě odehrávalo. Teď jsme těsně pod vrcholem, ale to nejtěžší je právě před námi a já jsem rád, že jako hráč můžu být u toho. Po těch 13- 14 letech co jsem u Áčka na to čekám a vlastně si žiju svoji kdysi dávno vymyšlenou pohádku.
No jak říkáš, jsme partu kluků, až na dvě, tři výjimky je nám všem kolem 20 let. Díky tomu jsme všichni skoro na stejné vlně, bez nějakých větších rozepří a hrajeme všichni jako tým se společným cílem. Co se florbalové stránky týče, tak si myslím, že výsledky mluví samy za sebe. Pod vedením Petra Maliny jsme náš nedostatek ve zkušenostech vykompenzovali aktivní hrou a dravostí. A to se nám zatím vyplatilo.
Myslím, že se cítím úplně stejně jako všichni ostatní. Úplně se nevnímám jako lídr. Jediný rozdíl oproti ostatním klukům je v tom, že si 2x podám ruku s rozhodčíma. Z výhry ligy máme asi všichni radost, ale náš cíl bylo zazpívat si náš pokřik v národní lize a to se teprve popereme.
Musím říct, že po fyzické stránce se cítím snad nejlépe za ty roky, co v mužské kategorii jsem. Největší zásluhu na tom má zápočet gymnastiky, který jsem udělat musel, jinak by mi přišel dopis o ukončení studia. Tak jsem se snažil a naštěstí to dobře dopadlo. Musím říct, že se necítím jako nejstarší hráč mužského týmu (což je ve 23 letech docela úlet) a věřím, že se „Bořek“, Radim Dvořák, brzo vrátí a tohle žezlo si vezme zpět.
Dovolím si zde uzmout kousek času všech čtenářů, kteří se k této části pročetli a trochu se poohlédnu po tom, co tomuhle týmovému úspěchu předcházelo. Když se ohlédnu zpátky a vzpomenu si na své začátky v Kojetíně v zájmovém kroužku, odkud jsem přešel do prvního klubu (díky Lukáši Krčmařovi), kterým byl Kozel Počenice, tak je to opravdu dávno. V Počenicích jsme měli skvělého trenéra, který mi dal florbalový základ. Po 2 letech jsme se společně s Ondrou Haliakem a Lukem Bibrem přesunuli právě do Přerova. A tak začalo toto spojení mezi mnou a klubem. Od dorostenecké kategorie, až doteď. Přes ty všechny patálie, které se udály, jsem tady zůstal a mám tu čest být součástí tohoto klubu. Po letech, kdy jsme hráli o udržení Divize, přišlo něco, na co jsme nebyli zvyklí. Lauf, vítězné série, týmovost, a především touha a víra v to, že můžeme něco dokázat.
Osobně jsem velmi rád za to, co se nám povedlo. Ale není to jen o nás, hráčích. Strašně si vážím podpory, které se nám dostává. V letošní sezóně jsou to skvělí fanoušci, kteří nás podporují a ženou dopředu a je radost hrát před tolika lidmi. Jsem rád za Páju Ceha, který vede klub skvělým způsobem a po těch letech práce může sklízet plody stromů, které zasadil. Náš trenér „Šuf“ (Petr Malina) nás připravuje na zápasy takovým způsobem, za který by se nemusela stydět Superligová mužstva. Velký dík patří také celému vedení, díky kterému máme takové podmínku a můžeme se dále rozvíjet a posouvat florbal v Přerově na vyšší úroveň.
My jsme v půlce cesty a jsme odhodláni naši misi dokončit. Budeme na hřišti bojovat každou vteřinu a necháme tam vše. Nejen za sebe, ale i za trenéry, vedení klubu, za pořadatele (kteří odvádí skvělou práci) a za Vás, fanoušky. Abychom se společně mohli potkávat příští rok v Národní lize, kterou si tento klub za veškerou práci zaslouží!
Myslím, že si to zatím pořádně ani nijak nepřipouštím, protože skrz to, že jsem kluky z áčka už znal, tak jsem věděl, že máme opravdu kvalitní tým a když se nás na začátku sezóny trenér ptal, jaké máme cíle do této sezóny, tak má odpověď byla jasná a to postup do Národní ligy i přes to, že jsem vůbec netušil co nás v sezóně čeká.
Na závěr bychom chtěli velmi poděkovat Vám, našim fanouškům. Radovali jste se s námi když se dařilo, povzbudili nás, když jsme to potřebovali. Tento úspěch je také Vašim úspěchem! Doufáme, že nás budete podporovat i v následujícím play-up. Teprve teď to začíná!
Play-up začne sérií s Mohelnicí, hranou na tři vítězné zápasy. První dvě utkání odehrajeme již tento víkend (5.-6.3.) na domácí hale Spartak. Následující víkend pak odcestujeme do Mohelnice, kde doufáme, že nás také podpoříte.